Koutek zajímavostí, tipů a postřehů. 

 

Kdy jste se naposledy zeptali sami sebe co vás dělá šťastnými? Jestli k tomu potřebujete ostatní lidé, rodinu, pochvalu od šéfa, souseda, pěkné počasí, kávu v kavárně, prostě uznání z venku? Možná jste došli k tomu, že dokážete sami sebe udělat šťastnými, že ten pocit vychází zevnitř a nehledáte ho venku. Pak vám gratuluji, našli jste kus ŠTĚSTÍ!

Začalo to nevinně, když jsem poprvé vyklízela skříň. Všechny věci, co jsem neměla rok na sobě, jsem darovala dál - rodině, přátelům, chudým. Ve skříni mi zbylo pár kusů oblíbeného oblečení, které pořád točím a nosím a budu nosit až do roztrhání. V poslední fázi budou záplaty a nakonec koš nebo hadr na mytí oken, případně mytí plastů v autě....

Zíváte přes den? A často? Znamení toho, že je něco špatně. Systém hlásí error...
Dlouhodobý nedostatek spánku se projeví dříve nebo později a může v těle nadělat pěknou paseku. Jste chronicky unavení, trpíte depresí, jste líní, podráždění. Třeba to házíte na podzimní únavu, možná si říkáte, že je to normální, ale není.

V dnešní době, kdy je turismus a touha vidět svět z výšky na vzestupu, se nabízí otázka na ožehavé téma aklimatizace. Proč je dobré se aklimatizovat a co se nám případně může stát když aklimatizační část přeskočíme?

Téměř všichni jsme si při toulkách přírodou prošli érou horalek, tatranek a jiných prapodivných cukrů. Na chvíli nás hranáče zasytí, ale po chvíli nám v tom břichu zase kručí a to je otrava! Upečte si domácí sušenky, které řeknou hladu na dobré 2-3hod STOP a nebudou vám připravovat prostředí pro krásné břišní pneu ;-)

Proč nejsou v koši, kam patří? Proč je musíme potkávat u silnic, v řekách i vysoko v horách? Tipněte si, jak dlouho trvá např. rozklad "vajglu" od cigarety. Výběr nejčastějších odpadků a jejich následná doba rozložení. Čtěte, možná budete překvapeni.

Proč nakupujeme zbytečné věci, které naše tělo nepotřebuje a nechce? Proč vyhazujeme potraviny prošlé zárukou? Proč chceme jen to nejkrásnější a největší ovoce a zeleninu? Máme všeho dostatek a přestáváme myslet vlastním selským rozumem. Jedeme zažitý stereotyp ve stádě ovcí, které kupuje to, co mu potravinářský průmysl hodí do regálu.