Útržky z projektu "tvoje stopa"

29.05.2022

Myšlenky a jejich působení na náš život.

...naše myšlenky: jsou opravdu naše?

I když každý člen společnosti vede jiný život, přesto jsou naše životy podobné a provázané. I při tomto tématu zůstaneme u fyziky a u myšlenek. Na začátku je myšlenka. Na tom není zas tak nic nenormálního. Naše myšlenky tvoří naše zkušenosti a naší budoucnost. V našem životě se setkáváme s lidmi, kteří mají stejné myšlenky a tím pádem i stejnou životní zkušenost. Jak praví české přísloví vrána k vráně sedá.

Vrána je k druhé vráně přitahována stejnými vibracemi, které mají určitou frekvenci. Stejné myšlenky, stejné zkušenosti, stejná vibrační frekvence. Vrána je k druhé vráně přitahována zákonem přitažlivosti aniž by to jedna z vran tušila. A proč má jedna vrána stejnou zkušenost jako ta druhá?? Protože uvnitř nosí stejné myšlenky, které vytvářejí stejné emoce a následně stejné zkušenosti ("osud").

V poli, ve kterém žijeme, můžeme ho nazývat kolektivním myšlení, se nacházejí "společné" myšlenky, které jsou nakažlivé a kdo se jim neumí bránit a neví, že pochází třeba od souseda, tak je vezme za své.

Kolektivní vědomí je vědomí nás všech a zahrnuje myšlenky, které jsou i nejsou naše. Často jsou tyto myšlenky předávány z pokolení, z generace na generaci. Je možné, že novým generacím není ve starých myšlenkách dobře, tak trochu těsno. Pokud chceme žít svoje životy, je třeba přezkoumávat naše myšlenky znovu a znovu. Podívat se na ně, jestli jsou opravdu naše, nebo rodičů, přátel, učitelů....

Myšlenky, které nám nepatří, nemusíme hned někam cpát do koše. Stačí, když si je uvědomíme, podíváme se na ně VĚDOMĚ a řekneme si, že nám asi nejspíš nepatří a že si je vyměníme za jiné. Za ty, které se lépe hodí do našeho života. Než se nadějeme, život se nám změní. A proč? Protože jsme nahradili myšlenky jinými a tím změnili i vnitřní vibraci, která nám do života přitáhne jinou zkušenost a jiné lidi.

Na počátku bylo světlo....nojo....anebo myšlenka?

Vědomé vybírání myšlenek nám zaručí žití vědomého života. Pokud s životem ve vědomí začne dospělý, děti se vždy přidají. Proč? Protože sdílí jedno informační pole.

Je potřeba si pořád myslet, že náš život řídí osud? Anebo je to spíše naše nevědomé myšlení a chování?


Emoční tělo a energie, která nám řídí "osud".

To, že se vše předtím utvořilo jako shluk energie a pak se tato prodloužená energie vtělila do hmoty, už není žádný objev. Důkazy vidíme všude kolem. Od života na zemi, přes toaletní papír až k automobilu. Vše předtím byla pouhá myšlenka, kterou objevitel živil touhou a vírou, která se jednoho dne objevila v našem fyzickém světě.

Shluk energie, někdo tomu říká duše, já to nazývám VĚDOMÍM, vždy ponouká k dalšímu vývoji. Nikdy to nekončí, protože každá silná touha v lidské mysli a srdci se musí zrealizovat. Energie nemá možnost kam utéci, přírodní zákony to nedovolí.

Myšlenky-energie, kterou roky živíme se jednoho dne stane zkušeností, či nabude movité věci. Běžní smrtelníci tento proces nazývají - až to uzraje - až bude vhodný čas. Ale ono nic nezraje. Energie a vibrace myšlenek sílí a tím jak myšlenky pořád prosíváme v hlavě se energie zintenzivní. Jako když plníme balon a když ho přefoukneme tak praskne, a právě tehdy se myšlenka přemění do hmoty.

Neznamená to, že každá myšlenka se stane realitou. Jsou to pouze ty, které jsou podloženy emocemi -kmitací energií, která tvoří světy. Ať je to touha z lásky, jejíž vibrace kmitají nejvyšší rychlostí, anebo strach z nemoci či jakýkoliv jiný strach. Myšlenka bez emocí se nikdy do reality nepřemění, protože nevibruje. Troufám si říci, že za všechno co se komu děje si může dotyčný sám. Ani já už se nevymlouvám na osud. Pokud někdo někoho opustí, je to pouze jeho vina a pokud je někdo šťastný, je to pouze jeho zásluha.

Pokud je někdo nešťastný, je to pouze jeho nevědomost o tom, že svět řídí něco jiného než náhoda a osud. Nevědomost je vůbec největší utrpení člověka jako druhu. Ale kdo chce vědět, ten se dozví...

A jak na ty emoce? Nejdřív je potřeba vyčistit myšlenky kolektivního vědomí, které nejsou naše. O tomto tématu jsem psala viz předešlé příspěvky. Někdy se nám dějí věci, kterým nerozumíme. Proč? Protože byly součástí shluku energie, která se narodila do nového těla. A součástí této energie byly zážitky a přesvědčení např. rodičů, prarodičů anebo někoho, kdo žil před 200 lety a přál si, aby žil toto a tomto a nový život nese právě tyto kódy. Kódy, jsou většinou podobné v různých osídlení. V Evropě máme jiné kódy a energie než energie vědomí třeba v Africe či Austrálii. Myšlenky sousedů mají rozptyl až 8km. To je pecka... Tak proto žijí různí lidé na různých místech podobně. Anebo je to náhoda??? Bruce Lipton by na mém místě řekl. Geny??? Je to v prostředí ty hlupáku! Naše buňky se řídí naším vědomím, už není třeba pochybovat.

A pokud vezmeme výrok z Bible: když pobýval Ježíš ve vesnici, stouplo vědomí všech vesničanů - to jen potvrzuje.

S myslí můžeme krásně pracovat. Pokud je tam strach, budou nejspíš převažovat emoce strachu. Pokud je tam láska, převažují emoce pozitivní. Každá emoce - silnější - se uloží do podvědomí a podvědomí to pak začne brát jako úkol, který se má splnit. Podvědomí se spojí s neviditelnou silou přírody, která se zaručí o to, aby se zrovna myšlenka podložená vibracemi, splnila.

Pozor - podvědomí nerozeznává dobré a špatné, pouze následuje shluk energie, která má vysoké kmitání.

Pokud se vám podaří astrálně cestovat a uvidíte své tělo z výšky od stropu - neuvidíte tělo, ale pouhý shluk energie, tak jako u všech dalších živých i neživých předmětů.

Proto nám je v přírodě tak dobře, ona kmitá pouze vyššími vibracemi 😊

Přeji celému světu, aby se zbavil role oběti a převzal odpovědnost za svůj "osud" Nebo si to alespoň přeji pro ty, kteří se o to pokouší.

Jak už jsem několikrát zmínila. Změň své myšlenky a změníš svůj osud. Tyto krásné přírodní zákony pozoruji neustále na mých klientech v horách, člověk nemusí chodit daleko. Po otočení myšlenky se jim šlape mnohem lépe 😊

Krásný víkend !

Ps: pokud chceme porozumět světu, je potřeba porozumět nejdříve sami sobě a přírodním zákonům, které na nás působí.


Zaryté vzorce z minula, které již nepasují do nové doby a proto to začíná skřípat...

Staré vštípené vzorce nepřiznat si pravdu a házet vinu na někoho jiného patří k pustému ostrovu, který nás drží na hony daleko od pravdy, lásky, pochopení a důvěry v život a v sebe samu. Tento hluboce zakořeněný mustr chování se nachází v 99% lidech dnešní společnosti. Aniž bychom si to uvědomovali, máme ho silně zarytý uvnitř v podvědomí a i když nechceme, ovládá naše myšlení a následné konání.

I když je tento vzorec silně zakořeněn, někdo v našem nitru cítí, že něco není v pořádku a že má být něco jinak. Tyto vzorce se dají snadno přepsat tím, že je prosvětlíme naším uvědoměním, že si na ně posvítíme a ukážeme. Postupným cvičením a uvědomováním si této vlastnosti v nás vzorec nenápadně začne mizet, protože se na něj vědomě zaměříme, přiznáme si, že ten, kdo nechce vidět pravdu, jsme jen a jen my a nikdo jiný venku. Přiznat si, že mám v sobě nějakou vlastnost, kterou odmítám a zároveň ji přijmu, je obrovský krok k úspěchu, neb ego pozná, že už nad námi ztratilo moc, protože se za tuto vlastnost přestaneme podvědomě bičovat. Už ji nadále nevtlačujeme do podvědomí tím, že jí nechceme vidět.

Tím, že posvítíme lampičkou a přijmeme v míru skutečnost, že jsme v sobě i my měli tuto nepříjemnou vlastnost nebýt k sobě upřímný, nám dovolí se této vlastnosti zbavit. Stačí ji jen pozorovat a nebojovat proti ní, prostě ji přijmout a ona postupně zmizí, aniž bychom museli podstupovat nějaké sáhodlouhé mantry, jak je v tuto dobu zvykem.

Není třeba odmítat naše špatné vlastnosti, patří k nám a někde jsme je odkoukali či podvědomě přijali. Otevření pokličky a rozsvícení lampičky do podvědomí nám odkryje poklady v podobě nové pravdy v našem životě.

Nic není špatné nebo dobré, PROSTĚ TO JE.

Až si člověk začne přiznávat a prosvětlovat i ty "špatné" vlastnosti v sobě, vydá se na cestu svobody a sebereflexe, která ho dovede do ráje nezávislosti.

Jedině pak se začne mít rád a může ve společnosti zrcadlit výrok z bible "miluj bližního svého jako sebe sama"

Toto jde ztěžka, pokud se nemáme rádi...to nám pak vadí ty lidi venku, protože nám zrcadlí vlastnosti v nás, které jsme se rozhodli odsoudit a "nevidět".

A najednou je venku všude spousta hlupáků...pokud nazýváme hlupákem někoho venku, pak nazýváme i takto podvědomě my sami sebe.

Jen tak může tento několika staletími provázený kolotoč skončit.