Zíváte přes den? A často? Znamení toho, že je něco špatně. Systém hlásí error...
Dlouhodobý nedostatek spánku se projeví dříve nebo později a může v těle nadělat pěknou paseku. Jste chronicky unavení, trpíte depresí, jste líní, podráždění. Třeba to házíte na podzimní únavu, možná si říkáte, že je to normální, ale není.

Proč je spánek vlastně tak důležitý? Lidé spí nyní o 2 hodiny méně než před půl stoletím. Pokud člověk spává kratší dobu aktivují se zánětlivé procesy, zvyšuje se stres a snižuje imunita. A to přeci nechceme!

Na co bychom se u spánku měli nejvíce zaměřit.

Čas, kdy jdeme do postele:
V noci tělo nespí, ba naopak, pracuje jako stroj na plné obrátky. Určité orgány pracují v určitou hodinu. Vidíme to na dětech. Nejtvrdší spánek mají do půlnoci. Od půlnoci už pomalu slábne. A tady je první indície. Děti jako výsledek matičky přírody následují to, co jim příroda zakódovala. Chodí spát brzy a tím podpoří dělbu práce důležitých orgánů. Pokud chodíte spát hodně pozdě, tělo ochudíte o intenzivní spánek a tím pádem i o jeho regeneraci. Před půlnocí navíc tělo vylučuje hormony štěstí (dobré nálady). V případě že uleháte do postele po 22 hod, přicházíte o ně. Čím dříve ulehnete do postele, tím větší energii budete mít další den. Nebudete unavení, líp vám to bude myslet a uděláte víc práce.

Nepravidelnost denního režimu:
Snažte se po celý týden PO - NE o co největší pravidelnost v době, kdy chodíte spát i v době kdy vstáváte. Spousta z nás se ráda ráno povaluje o víkendu v posteli. To je pochopitelné, celý týden makám, tak proč si nepospat. Ano... ale... zase zapomínáme na to, že tělo je stroj, který má nastaveny určité biorytmy. Ono neví, že je sobota a neděle. Když si přispíte a budete se povalovat, zblbnete ho a rozbijete si hodiny, které jste mu přes týden nastavili. Poté následuje pondělní ráno, kdy se necítíte dobře a už vůbec se vám nechce vstát. Dejte organismu režim.

Vstávání na poslední chvíli:
Člověk by nevěřil, co udělá vstávání na poslední chvíli. Už od rána utlumíte svoji energii tím, že hekticky vstanete. Dejte si budík třeba o 30 min dříve a nechte si pomalý rozjezd na všechny ranní činnosti. Pokud to vezmete z gruntu a zkusíte začít chodit spát dříve třeba i kolem 21 hod, uvidíte, že ráno žádného budíka ani potřebovat nebudete a o tom to celé je...

Hodně modrého světla / oslabování melatoninu:
Moderní doba vymyslela moderní světlo (LEDKY). Bílé ledky vyzařují modrou vlnovou délku, která na nás působí večer a v noci . V těle se nachází určité buňky, které ovlivňují náš vnitřní časový systém. Prostřednictvím tohoto systému se synchronizují biologické hodiny v orgánech a každé buňce. V noci tyto buňky spouštějí produkci MELATONINU. Tento hormon dává signál, že se den mění na noc a my bychom se měli chystat ke spánku. Pokud jsme vystavováni modrému světlu než jdeme spát, tvorbu melatoninu oslabujeme. Nejlepší je tedy případ, kdy se před modře zářící televizí a rozsvícenou LED žárovkou díváme do modře svítícího notebooku a čteme si v modře svítícím telefonu.

Při podobném dlouhodobějším chování můžete nejspíš na kvalitní a hluboký spánek zapomenout. 
S menší produkcí melatoninu a tím klesající hloubkou spánku souvisí i výskyt psychogenních nemocí. Člověk se hůře koncentruje, což časem může přerůstat až v deprese.

Světelný smog:
Problém moderní doby. Ve větších městech se před světlem už neschováte. Pouliční lampy jsou všude kolem nás. Pokud bydlíte někde u silnice, kde vám osvětlení kouká až do ložnice, pořiďte si pořádně tmavé závěsy, ať máte při spaní hlubokou tmu. Tma je krásná věc, ve tmě vzniká spousta nových buněk, které potřebujeme k plnohodnotnému životu. Problém je, že my kvůli světelnému smogu už žádnou tmu nemáme a tak nemáme ani ty nové potřebné buňky. 

Navíc v podzimních a zimních měsících jsme osvětleni ostrými světly už od 16 hod do doby, kdy jdeme spát. Tělo si nemá šanci odpočinout. Podzim a zima je tu od toho, abychom si odpočinuli, spali více hodin než v létě. I předkové spali v tomto období 9-10 hod. Je to koloběh ročních období, které dávají logiku. My si ale rozsvítíme a máme léto 365 dní v roce, pálí nás oči, z přemíry světla se začínají kazit a dál už to znáte...hůůůůááááá zívačka pořád dokola.