Doba přebytku a nadbytku

20.04.2017

Proč nakupujeme zbytečné věci, které naše tělo nepotřebuje a nechce? Proč vyhazujeme potraviny prošlé zárukou? Proč chceme jen to nejkrásnější a největší ovoce a zeleninu? Máme všeho dostatek a přestáváme myslet vlastním selským rozumem. Jedeme zažitý stereotyp ve stádě ovcí, které kupuje to, co mu potravinářský průmysl hodí do regálu. 

Žijeme v době, kdy jsou regály plné levného masa, pečiva a mléčných výrobků. Můžeme je mít kdykoliv si vzpomeneme, neboť některé supermarkety mají přece nonstop otevřeno! A my nakupujeme a nakupujeme, až košíky přetékají. Otázka je, sníme to vůbec všechno? Potřebujeme to? A když ne, vyhodíme to, protože nákupní cena byla tak nízká, že nám to žíly netrhá.

Ta doba je vlastně krásná, do žaludku mohu hodit vše, co najdu v regále. Za tu cenu ve slevě si toho koupím více a když to nesním, tak to vyhodím. Nojo, ale je tu něco čemu toto naše nákupní chování moc neprospívá. Hádáte správně! Životní prostředí toho nese na bedrech dosti a skládky rostou....

1/3 všech potravin vyrobených pro lidskou potřebu se zkazí, vyhodí nebo ztratí. V číslech je to 1,3 miliard tun ročně. Pro představu je to plocha australského kontinentu krát 2!

Roční váha vyhozených potravin v EU se odhaduje na 90 milionů tun, v ČR na zhruba 730 tisíc tun. A jdeme dále... na vyhozené potraviny se spotřebovalo 1,4 miliard hektarů zemědělské půdy (rozloha větší než Čína), 250 km3 vody (100 milionů plaveckých bazénů). Vyhozené potraviny ročně vyprodukují 3,3 milionů tun CO2 (dvojnásobek znečištění produkovaného Indií).


... 1/4 z celkového odpadu by dokázala uživit 800 milionů lidí trpících chronickým hladem

"Spotřebujte do". vs. "Datum minimální spotřeby".

Možná některé potraviny vyhazujeme zbytečně, protože máme hokej v názvosloví a bojíme se té expirace jako čert kříže.

Spotřebujte do -
používá se u výrobků, které se rychle kazí. Po uplynutí data spotřeby už je obchody nesmí nabízet k prodeji. Což ale neznamená, že by byly ze dne na den zdraví nebezpečné.

Datum minimální trvanlivosti -
používá se u trvanlivých potravin a je uvedeno datem na obalu, po jehož uplynutí už výrobce nezaručuje, že bude výrobek hezky vypadat a bude mít zachované výživové hodnoty. Spousta z nás vyhodí cokoliv, co má na obale prošlé datum. K tomu ale není žádný důvod. Potraviny nejsou jedovaté a tak je můžeme sníst i po datu spotřeby.
Potraviny, kterým se toto datum spotřeby blíží, nikdo nekupuje. Jejich přeskladňování je pro prodejce tolik komplikované, že k němu obchody většinou nepřistupují a raději zboží vyhodí.

Zelenina a ovoce

Zelenina a ovoce má do vyhozených potravin také co mluvit.
Přihlouplé normy supermarketů diktující, jak má ovoce a zelenina vypadat můžou zato, že už jsme zapomněli, jak zelenina a ovoce vypadá, když jejímu růstu velí příroda.


Naleštění giganti ze supermarketu jsou krásní na pohled, ale kdo říká, že jsou šťavnatější a lepší než menší, méně vzhledný kamarád, který se kvůli normám ani do toho regálu nedostane.
Jsme to my, kdo opovrhujeme mrkví se dvěmi nohami, jablkem s vráskou nedejbože s ďubkou a už vůbec ne bramborou s hlavou do strany. Tyto krásy se vyhodí a končí na skládkách.
Všechno chceme mít dokonalé a načinčané, ale proč? Jsme snad my, jako lidi, dokonalí? 

Francie přijala jako první země na světě zákon, který zakazuje supermarketům vyhazovat jídlo.