Děti & první sníh

08.11.2016

První poprašek... den, kdy o sobě zima dává poprvé vědět. Den, kdy se dětem zvýší produkce adrenalinu neskutečným způsobem. Den, kdy jsou šťastné.
Nic je nenadchne víc, než když to štěstí budeme prožívat s nimi.

Je listopad, listí už skoro opadané. Ráno první škrábání aut a honící se přeháňkové mraky, ze kterých vypadává TO bílé štěstí. Padá pro sněhomily, pro nadšence zimních sportů, pro fotografy... ale v neposlední řadě hlavně pro děti.

Ráno jdete po ulici a pozorujete nejmenší, jak jdou do té školky. Není to ledajaký den, je to TEN 1. sníh, se kterým se venku nikdy nebudou nudit. Hlavou už jim probíhají myšlenky, jak budou stavět sněhuláky, iglu a dovádět na kopcích s bobem, vyhlašovat závody kdo pojede rychleji a podobné vylomeniny. Prostě myšlenky na nějakou školku odešly kamsi, kde nechtějí být viděny.



Ty děcka vlastně nejdou - ony se loudají a maminky na ně přes ulici nervozně hulákají... "Tak pójď, co se tak loudáš, jdeme pozdě, honém!"  "Ale mami, ty tomu nerozumíš." Jako by si v duchu říkaly. "Ty jako dospělák nemáš z toho sněhu radost. Ale já ono, musím si šáhnout, musím otisknout svoje stopy a hlavně si udělat kuličku."

Vlastně po ulici nenarazíte na trpaslíka, který by měl tu bílou hmotu na salámu. Každý se sehne a sáhne si... KAŽDÝ :-) 

... A pak na ně čekají ty dveře školky... ACHJO!


Tak budeme snít, že letos paní Zima konečně uděří v plné její kráse, přinese tři metry sněhu, všude kalamity a trpaslíci zažijí uhelné prázdniny. Nechytejte se za hlavu, to já jen sním ;-)

Sníh je všemocný natolik, že děti dokáže odpoutat od PC, tabletů a jiných vymožeností.
Mějme ho proto rádi...

A teplomilové se nemusí bát. Chce to vydržet už jen půl roku, vždyť léto je za dveřmi ;-)